Kulaté stoly

Onkologická léčba u pacientů vysokého věku a křehkých (fragilních) jedinců představuje významnou výzvu, kdy je nutné pečlivě vyvážit účinnost terapie a riziko toxicity. Kulatý stůl se zaměří na klíčové aspekty rozhodování o indikaci léčby v této populaci, včetně hodnocení fragility pomocí predikčních modelů, personalizovaných terapeutických strategií a možností minimalizace nežádoucích účinků. Diskutována bude role multidisciplinárního přístupu zahrnujícího onkology, chirurgy a další specialisty. Cílem je definovat optimální postupy, které umožní bezpečnou a efektivní léčbu onkologických pacientů s ohledem na jejich individuální fyzickou rezervu a celkový zdravotní stav.
 

Poruchy rovnováhy se u dětí vyskytují méně často než u dospělých, přesto vyžadují zvýšenou odbornou pozornost. Závratě mohou být projevem závažných stavů, jako jsou intrakraniální tumory či epilepsie, ale i migrény, poruchy vnitřního ucha nebo psychosomatická onemocnění. V současnosti chybí specializace, která by se systematicky věnovala dětské otoneurologii. Problematika tak zůstává na pomezí více oborů, bez jasně stanoveného klinického rámce. Cílem kulatého stolu je poskytnout přehled aktuálních diagnostických a terapeutických přístupů k poruchám rovnováhy u dětských pacientů a zdůraznit potřebu mezioborové spolupráce.

Čada Z. (FN Motol Praha): Migrenózní ekvivalent závratí u dětí
Balatková Z. (FN Motol Praha): Přístrojové vyšetření u dětí se závratí
Kruntorád V. (FN Brno): Klinické otoneurologické vyšetření z pohledu ORL lékaře
Vydrová R. (FN Motol Praha): Klinické neurologické vyšetření u dětí se závratí
Kraus J. (FN Motol Praha): „Cervikální vertigo“ u dětí
 

Kašel je obranný reflex organismu, pomáhá udržovat dýchací cesty volné. Je také obtěžujícím příznakem mnoha onemocnění a jedním z nejčastějších důvodů, které dovedou pacienta k lékaři. Odborníci ORL, pneumologie a všeobecného lékařství se pokusí na některá z následujících témat odpovědět.

Do které ambulance pacient s kašlem patří, jaká odbornost by se mu měla věnovat, kdo a co vyšetřuje, jak se léčí? Jak v ambulantní praxi aplikovat guidelines? Od auskultace ke skríningu plic či peptestu, od symptomatické léčby k biologické terapii.

Prvotní vyšetření kašle náleží praktickému lékaři či pediatrovi. ORL a pneumolog řeší záněty (infekční a jiné) a další patologie s projevy v HCD a/i/nebo v DCD (united airways) i hraniční stavy (EER). ORL krom komplexní endo-diagnostiky HCD nabízí i chirurgické řešení chronických zánětů a komplikací akutních, pokud selže nebo je nedostatečná konzervativní terapie (adenotomie, FESS).

Mezioborová spolupráce u dětských i dospělých pacientů s kašlem je nezbytná.
 

Kulatý stůl je věnován problematice nádorů slinných žláz s akcentací na jejích nezhoubné formy, zejména pak na nejčastěji se vyskytující pleomorfní adenom. Bude probrána aktuální epidemiologie salivárních tumorů, jevících narůstající incidenci, nové poznatky o biologii a možnosti predikce recidiv posledně uvedené histopatologické jednotky, biologickém významu jejích buněčných atypií a úskalí, které tyto mohou přinášet cytologické diferenciální diagnóze. V závěru budou rekapitulovány chirurgické principy léčby nezhoubných salivárních nádorů.

Kalfeřt D. (FN Motol Praha): Epidemiologie tumorů slinných žláz
Stárek I. (FN Olomouc): Poznámky k biologii pleomorfního adenomu
Obtulovičová K. (ÚVN SNP Ružomberok): Imunohistochemické markery jako prediktory recidivy pleomorfního adenomu
Bradová M. (pracoviště): Výskyt a význam celulárních atypií u pleomorfního adenomu
Urbánková P. (FN u sv. Anny v Brně): Aspirační tenkojehlová cytologie nebo core needle biopsie v diagnostice tumorů slinných žláz – co potřebujeme pro bezpečnou klinickou praxi
Plzák J. (FN Motol Praha): Chirurgie benigních tumorů parotis
 

Akutní zánět středního ucha patří mezi nejčastější onemocnění dětského věku. Poznání mikrobiálního původce je klíčové pro adekvátní léčbu a prevenci vzniku komplikací. Neuvážené a nesprávné předepisování antibiotik vede ke zvyšování rezistence bakteriálních původců k antibiotikům. Opakované akutní záněty středouší vedou často k trvalým následkům. Přední odborníci v dané problematice budou prezentovat a diskutovat aktuální poznatky v oblasti diagnostiky a léčby akutního středoušního zánětu u dětí.
 

Spánková medicína prodělala v posledních desetiletích bouřlivý rozvoj o čemž svědčí i téměř 40 tisíc publikovaných vědeckých prací za posledních 10 let. Jedná se o civilizační onemocnění s významným socioekonomickým dopadem zejména v souvislosti s kvalitou života nemocných a komorbiditami choroby, postihující významnou část populace. Mezi podstatné epidemiologické faktory onemocnění patří pohlaví pacientů, obezita, ale významně se projevují i méně známé faktory jako je etnicita. Choroba postihuje nejen dospělou, ale i dětskou populaci. Vyzvané přednášky podají přehled vývoje, shrnou současný stav vědění. Jeden z významných bodů budou rozdíly v diagnostických a léčebných postupech pro skupinu dětských a dospělých pacientů.

Slouka D. (FN Plzeň): Úvodní přednáška
Vyskočilová J. (EUC Klinika Plzeň): Konzervativní léčba a telemetrie
Kraus J. (FNKV Praha): Chirurgická léčba – dospělí + kazuistika
Matyášek M. (FN Motol Praha): Chirurgická léčba – dospělí + kazuistika
Kešnerová L. (FN Motol Praha): Dětská OSA + kazuistika
Paouris D. (UN Bratislava): Dětská OSA + kazuistika